N o v á P a k a - 27. 1. 2017
Ot.: Tomáši, nejprve bych Tě vyzpovídal ohledně Tvých začátků s hokejem, v kolika letech jsi poprvé naskočil na led?
Odp.: Myslím, že v 5 letech mě poprvé táta přivedl do mladoboleslavské přípravky.
Ot.: Chodil (chodí) Ti někdo fandit z rodiny, nebo přítelkyně? :-)
Odp.: V začátcích to byli samozřejmě rodiče, dědové, babičky a nyní je to moje žena, dcera a syn. Když jsem byl zdravý, tak se mnou jezdili na každý domácí zápas.
Ot.: Kdo Tě k hokeji přivedl a kdo byl (a je) Tvůj vzor?
Odp.: K hokeji mě přivedl můj táta, který dříve také hokej hrával, takže v začátcích byl i mým vzorem. Když jsem byl v žákovských letech, tak jsem obdivoval Wayna Gretzkyho. Nyní již vzory nemám, ale přeji Jaromíru Jágrovi, který i ve svém věku patří stále mezi nejlepší hráče NHL.
Ot.: Kromě hokeje, máš ještě jiné zájmy, koníčky?
Odp.: Moje zájmy se nyní dost točí kolem rodiny a vše co s tím souvisí, ale kromě toho sbírám staré motocykly JAWA a ČZ, kterých už mám pár kousků.
Ot. V jakých týmech jsi hrál?
Odp.: S hokejem jsem začal v Mladé Boleslavi, kde jsem prošel všemi mládežnickými kategoriemi až do A mužstva. Posledním rokem v juniorech jsem poprvé nastoupil na pár zápasů za BK Nová Paka, pak jsem sezonu dohrával v druholigovém Nymburce. V následné sezoně jsem měl střídavé starty z Mladé Boleslavi do Nymburka. Dalším působištěm byly Benátky nad Jizerou, kde jsem hrál 5 sezon. V Benátkách se nám podařilo postoupit do I. ligy a tu jsem si i následně zahrál. Pak následoval Jablonec, opět jedna sezona v novopackém dresu, následně návrat do Jablonce. Pak jsem na tři roky hodil výstroj do garáže a nebyl ani na bruslích. Minulý rok mě v létě oslovil Láďa Kolner s tím, že v lednu se bude hrát výroční exhibice úmrtí Honzy Basy, se kterým jsem hrál v začátcích za BK Nová Paka. Proto jsem oslovil pana Šmiku, jestli bych si mohl párkrát přijet zatrénovat a nakonec jsem to, jak se říká, oprášil a jsem opět v Pace.
Ot.: Minulou sezónu jsi přišel potřetí do našeho klubu BK Nová Paka. Sezóna dopadla výtečně. Jaké máš vzpomínky?
Odp.: Jak jsem již uvedl, nepočítal jsem tím, že bych ještě aktivně hrál, ale „chytlo“ mě to, a i když na začátku to nebylo snadné, tak konec už byl lepší a celkové čtvrté místo se bralo jako úspěch.
Ot.: Do této sezóny jsi vstupoval s jakými cíly?
Odp.: Hlavním cílem bylo hrát do čtvrtého místa, hrát pohledný líbivý hokej, který je založen na týmovém pojetí a poctivosti každého hráče. Přitáhnout svými výkony do hlediště diváky ve větším počtu a mít z toho radost. Bohužel jsme se nevyvarovali déle trvajících špatných výsledkových sérií a v závěru už jsme nebyli v dobré výchozí pozici pro boj o postup do play off..
Ot.: Jaká byla příprava? Naplňovala Tvé představy a požadavky, abys byl co nejlépe připraven do nové sezóny?
Odp.: Co se týká letní přípravy, tak ta byla individuální, každý se připravoval v rámci svých možností. Na led jsme šli kolem 10. září, což je pro tuto soutěž dostačující. Z působení v I. a II. lize si pamatuji, že se na led chodilo již v červenci a to jsem tedy vždy v prvním týdnu pobytu na ledě pravidelně „končil s hokejem“. Na ledě to bylo z počátku o nabírání kondice, pak již o herních činnostech.
Ot.: Přišla změna na trenérském postu, přišel nový trenér, došlo k nějaké zásadní změně? Co nám na jeho adresu můžeš říci?
Odp.: Po konci minulé sezony odešli trenéři Aleš Půlpán a Luboš Petera a před panem Šmikou byla otázka, kdo bude BK trénovat. Já jsem doporučil nynějšího trenéra pana Zvolenského, kterého jsem znal jako výborného obránce, taktéž trenéra, který mě vedl v mladoboleslavské juniorce a v neposlední řadě férového člověka. Pan Šmika se s panem Zvolenským dohodli na spolupráci, za což jsem rád. Obecně si myslím, že je dobře, když je trenérem člověk, který má bohaté hokejové zkušenosti a umí se vcítit do pocitů hráče. Z lavičky a z ochozu vypadá vše velmi jednoduše, ale na ledě to hráč s takovým nadhledem nevidí.
Ot.: A co vedení klubu. Jak připravilo podmínky pro tuto sezónu? Můžeš nám sdělit nějaké plusy, nebo popř. nedostatky a co by Ti pomohlo na ledě podávat ještě lepší výkony?
Odp.: Myslím, že podmínky jsou zde velmi dobré. Zázemí a vše s tím spojené má druholigovou úroveň. Měl jsem možnost sledovat v průběhu cca 17-ti let, jak se to tu změnilo. Když jsem v Pace začínal, tak se hrálo na otevřeném kluzišti a postupem času se zimní stadion změnil, řekněme, v multifunkční komplex, který dokáže nabídnout vše, co je potřeba. Líbí se mi i spojení s místním lyžařským areálem.
Ot.: Úvod sezóny a téměř celá první polovina byla asi dle představ. Co přineslo zlom ve výsledcích? Jak se dá poučit z "černého" prosince?
Odp.: Začali jsme dobře, prvních pár zápasů jsme bodovali a drželi se v popředí tabulky. Pak ale přišla první výsledková mizérie, která odstartovala domácím zápasem s Hronovem, pak prohra s Jičínem a to nám vzalo trochu vítr z plachet. Najednou se začaly hledat důvody proher a my jsme do toho trošku zabředli, dále následoval odečet 4 bodů a dle mého se vytratila taková sebejistota. Když už jsme se sebrali a začali bodovat, tak zase přišla horší série zápasů a takto se to opakovalo. V prosinci to na nás asi všechno padlo, přišla zranění, frustrace a myslím, že ani štěstí jsme v tu chvíli neměli. Na otázku jestli se jde poučit odpovím že ano, ale je v tom vždy spousta aspektů, které se předem odhadnout nedají.
Ot.: V čem vidíš „nestabilitu“ kádru, přeci tým, který dokáže po sobě porazit Náchod a pak 5:3 neochvějného lídra soutěže Dvůr Králové, pak Jičín a najednou příjde zápas proti Hronovu a v domácí brance skončí 10 gólů?
Odp.: Já bych asi nemluvil o nestabilitě kádru, ale poukázal bych na skutečnost, že většina ostatních mužstev je již dlouho pohromadě a v týdnu spolu trénují, zatímco v Pace jsme byli nuceni využívat hráče z vyšší ligy, kdy ještě den před zápasem nebylo jasné, kdo přijede a jestli vůbec a nakonec se sestava lepila na poslední chvíli. Někteří hráči sestavou rotovali a to třeba i z útoku do obrany a naopak. Zde bych já osobně viděl jistý „problém“ v nesehranosti jednotlivých formací a následné výpadky v určitých fázích zápasů. Dle mého názoru jsou mladí hráči z druhé ligy určitě přínosem, ale pouze za předem domluvených podmínek a ne jen po jednom hráči na každý post, ale smysl by mělo, kdyby tito hráči přišli v sehraných formacím, to znamená například jedna obranná dvojice a útok nebo alespoň dva útočníci, kteří jsou na sebe zvyklí.
Ot.: Určitě více zranění a tvé především přineslo obrat ke dnu tabulky, ale i s tím, bohužel, by se mělo počítat? Jak se z toho poučit?
Odp.: Zranění v sezoně přicházejí a zejména po určité porci zápasů je k tomu blíže, protože systém středa-neděle téměř do vánoc v kuse je pro pracující kluky velkou zátěží, dochází síly a tím snáz zranění přijde. Ale je to i o šířce a kvalitě kádru. Ze začátku není prostor pro více hráčů, protože krajský přebor je soutěž pro tři lajny, na čtyři to nemá spád, to znamená, že nehrající hráči ztrácí trpělivost a snaží se odejít tam, kde budou hrát nebo z osobních důvodů skončí. Lze to pochopit a je to specifikum opět krajského přeboru, protože je to ryze amatérská soutěž, kde není prostor hráče na hraně sestavy nějakým způsobem finančně motivovat, aby byli trpěliví a čekali na svou příležitost. Takže jestli se dá poučit je otázka širší a nemá jednoznačnou odpověď.
Ot.: Vedení pracovalo v krizovém období na posílení týmu. Nakonec je přínosem rozšíření vedení týmu o asistenta Mirka Průchu a útočníka Martina Lepku, který byl ale delší čas nemocen?
Odp.: Vedení BK dělá a vždy dělalo vše pro úspěch. V rozjeté sezoně není moc kde kvalitní hráče brát, protože pokud má hráč formu, tak ho mateřský tým nepustí. Jednou z možností bylo poohlédnout se po hráčích, kteří v nedávné době ukončili svou hokejovou činnost z různých jiných důvodů než z výkonnostních, to znamená z rodinných nebo pracovních. Podařilo se přesvědčit Martina Lepku k návratu, spolu jsme v Pace působili, a já si ho pamatuji jako velmi kvalitního útočníka. Dále jsem ze své iniciativy oslovil Dana Stehna, se kterým jsem hrál v Benátkách a v Jablonci, ale přesvědčit k návratu jsem ho nedokázal, neměl již chuť. Pod panem Průchou jsem v Pace začínal, dále jsem pod ním působil chvilku v Jablonci a následně opět v Nové Pace. Myslím, že se jedná o zkušeného trenéra a výborného bývalého prvoligového hráče, který hokeji rozumí. Je to velmi vhodné doplnění trenérského dua.
Ot.: Nová Paka je hladová po výrazném úspěchu. Organizace je zaběhnutá a stabilní. Podmínky zázemí tu jsou, ale jak onoho úspěchu docílit?
Odp.: Nová Paka hraje krajský přebor Královehradeckého kraje a zde já bych viděl „geografický problém“ polohy města. Všechny ostatní týmy, vyjma Jičína, se rekrutují z blízkého okolí krajského města Hradce Králové a i spousta hráčů v Hradci hokejově vyrostla. Tito hráči mají ve městě a okolí zaměstnání a hlavně z důvodu dojíždění je pro tyto hráče výhodnější si vybrat tým, kde jim udělají dobré podmínky a mají to kousek. Do Paky kromě domácích hráčů dojíždí ostatní z podstatně větších vzdáleností, Jablonec, Pardubice, Mladá Boleslav nebo Trutnov. Pro vedení je pak neporovnatelně těžší dostat do Paky kvalitní hráče, protože si každý musí uvědomit, že dojížděním ztratí spoustu času a ani to někdy není z pracovních důvodů možné. Zde já bych viděl jistou nevýhodu a překážku v tom vybudovat stabilnější a silnější kádr. Jinak podmínky a pracovitost lidí kolem packého hokeje jsou příkladné. Věřím, že úspěch přijde.
Ot.: Sleduješ tým dále přes své dlouhodobé zranění?
Odp.: Samozřejmě podrobně vše sleduji a na pár zápasech jsem se byl podívat, ale z pohledu diváka je to pro mě útrpné. Tím nemyslím kvalitu utkání, ale tu skutečnost, že nemůžu pomoct na ledě.
Ot.: Jak myslíš, budeš chtít v příští sezóně pokračovat?
Odp.: Na tuto otázku ještě odpověď nemám, musím o tom popřemýšlet a nezáleží to jenom na mě. Když dojde ke zranění tak člověk přemýšlí pesimisticky a říká si, jestli to vše za to stojí. Rozhodnu se po delším zvážení a také po poradě s rodinou, která se samozřejmě musí mému hokejovému programu přizpůsobit. Ale s aktivním hraním bych se tímto způsobem rozloučit nechtěl.
Ot.: A jak vidíš šance v nevyzpytatelné baráži?
Odp.: Nepřipouštím si neúspěch.
Ot.: Myslíš, že se dokáže tým vyburcovat a vyhecovat a že si všichni uvědomují, o co tady jde?
Odp.: Každý ví, o co se hraje, je to prakticky o bytí a nebytí. Musí se do toho dát všechno a o kvalitě našeho kádru jsem přesvědčen.
Ot.: Co bys vzkázal fanouškům a příznivcům?
Odp.: Chtěl bych jim vzkázat, že každý z nás udělá maximum pro setrvání v soutěži a nikomu z nás není příjemné hrát baráž. Věřím v setrvání v soutěži a v lepší zítřky. Přijďte nás určitě v následných třech domácích zápasech povzbudit a i když se nebude dařit, tak fanděte do konce. Jsem přesvědčen, že i s vaší podporou to zvládneme.
